Blog

3. 10. 2014
Praze především schází lékaři v záchrankách
Jako dlouholetý ředitel největšího zdravotnického zařízení v České republice, Fakultní nemocnice v Motole, ze své praxe vím, že zdravotní péče obecně je u nás na vysoké úrovni. Co ale Praze chybí, je moderní koncepce zdravotnictví, která by zabránila nesystémovým krokům, jež ohrožují dostupnost zdravotní péče v hlavním městě.
Praha musí zajistit takové podmínky, aby kvalitní zdravotnictví bylo dostupné pro všechny – seniorům, rodinám s dětmi i lidem v produktivním věku. Není možné dělat rozdíly, právo na kvalitní ošetření a tu nejlepší možnou péči mají všichni bez rozdílu. Včasná diagnostika závažných onemocnění a následná kvalitní péče zachraňuje lidské životy.
Jedním z důsledků dnešní nesystémovosti je i situace, kdy zdravotnické zařízení odmítlo od záchranné služby přebrat pacienta v ohrožení života. Je naprosto neakceptovatelné, aby tento spor ohrožoval zdraví pacientů. Situace, kdy záchranná služba vozí pacienta desítky minut po metropoli, než ho přijme nemocnice, se nesmí již nikdy opakovat. Proto chceme nastavit jasná pravidla, která budou závazná pro všechny strany. V prvé řadě to znamená ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví určit povinnou spádovost, ve které nebude moci zdravotnické zařízení pacienta odmítnout. Také musíme Zdravotnickou záchrannou službu finančně posílit pro získání chybějících kvalifikovaných lékařů, kterých je dlouhodobě nedostatek. Například v noci jich s pražskou záchrankou jezdí pouze šest a ve většině vozů jsou jen záchranáři. Kvůli tomuto systému se pak do nemocnice vozí i pacienti, kteří by mohli být ošetřeni lékařem na místě.
Samozřejmě zvyšování kvality péče není jen o záchranné službě. Posílit je také třeba kapacity i rozsah Lékařské služby první pomoci, aby každá městská část měla svou vlastní pohotovost. Musíme také stanovit maximální čekací lhůty. Co Praha také potřebuje, je více poliklinik i zubních lékařů.
S nárokem na kvalitní péči úzce souvisí práva pacienta. Každý má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni, proto je důležité, aby pacienti byli se svými právy dostatečně seznámeni. Každý lékař vám potvrdí, že pokud pacient spolupracuje, je jeho šance na úspěšné zvládnutí nemoci mnohem vyšší. Lidé by měli vědět, na co všechno mají nárok. Neměli by se obávat zeptat, pokud něčemu nerozumí. Doba, kdy lékař nařizoval a pacient vše akceptoval, je již naštěstí minulostí. Měli by dostat například informaci o příčině nemoci, jejím původu, stádiu a předpokládaném vývoji. Měli by se dozvědět o všech možnostech léčby a zdravotních službách, na které mají právo.
V neposlední řadě se také musíme zaměřit na to, aby zdravotnická zařízení v Praze měla dostatečné finanční zajištění. Tento problém nyní aktuálně vidíme například u Nemocnice Na Bulovce. Tu je třeba urychleně finančně stabilizovat. Bulovka má ohromné spádové území a slouží velké části Prahy a poskytuje důležitou a nenahraditelnou péči. V žádném případě nesmí dojít k redukci péče či uzavření nemocnice, to by byl krok naprosto vedle. Problém Bulovky je v tom, že nemocnice nemá dostatek volných finančních zdrojů, periodicky se každé tři roky dostane do finančních problémů, které se řeší tak, že se peníze do ní tzv. „nalijí“. Ihned, jak bude složena nová Rada hlavního města, se chci sejít s ministrem zdravotnictví, abychom našli pro Bulovku jasné finanční řešení.

30. 9. 2014
Nedovolíme snižování rozsahu veřejné dopravy
Rozvoj dopravní infrastruktury s důrazem na zvyšování rozsahu veřejné dopravy je jednou z priorit sociální demokracie. V souladu s tím, proto prosadíme vyšší mzdy zaměstnancům Dopravního podniku o 3,5 procenta i zahájení výstavby trasy metra D.
Soustředit se také budeme na dokončení rozestavěných staveb, pokračování výstavby Městského vnitřního okruhu, zprovoznění tunelového komplexu Blanka i trasy metra A.
Pro cestování po městě by měla být pro Pražany MHD první volbou. Proto hromadná doprava musí nabízet kvalitu, komfort, spolehlivost a čisté prostředí. Pro ČSSD je proto jasnou prioritou její podpora a další rozšiřování, a to nejen prostřednictvím stavby linky metra D, ale také budováním tramvajových tratí a stabilizací pozice Dopravního podniku jako poskytovatele služeb v oblasti veřejné dopravy. Sociální demokracie proto nepřipustí, aby v Dopravním podniku došlo k privatizaci či restrukturalizaci, která by vedla k rozprodávání majetku i propouštění zaměstnanců. V opačném případě by poskytování služeb bylo vážně ohroženo. V souladu s důrazem, který klademe na rozvoj veřejné dopravy, navrhneme zvýšení mzdy zaměstnanců Dopravního podniku hlavního města Prahy o 3,5 procenta nad rámec kolektivní smlouvy. To odpovídá stejnému zvýšení, o kterém rozhodla vláda v případě platu státních zaměstnanců. Toto navýšení mzdy představuje částku zhruba 150 milionů korun ročně, což je realistické a v souladu s rozpočtovými možnostmi DP.
Naší snahou je, aby Dopravní podnik byl prosperující a fungující společností se stabilní finanční situací. Nesouhlasím proto s návrhem bývalého primátora Svobody a ODS, aby se rozpočet DP v příštím roce snížil o 600 milionů korun. Tohoto snížení lze docílit pouze propouštěním zaměstnanců, omezováním dopravy a rušením spojů. To je pravý opak toho, co chce ČSSD. Návrh ODS je hrubě nezodpovědný.
Jak jsem již zmínil, jednou z dopravních priorit pro nás představuje zahájení výstavby trasy metra D, která by měla více než 180 tisícům Pražanů z lokalit Krče, Lhotky, Libuše, Nových Dvorů, Písnice a přilehlých oblastí zajistit nejen rychlejší, ale také kvalitnější a pohodlnější spojení do centra města. Se stavbou, která by dle aktuálních propočtů a cen roku 2013 měla stát okolo 46 mld. korun, chceme začít v následujícím volebním období.
Nová trasa D, jejíž stavba by měla trvat zhruba pět až šest let, zároveň uleví i lince C a stane se alternativou k trase vedené Nuselským mostem, který musí dříve či později projít zásadní rekonstrukcí. Bez linky D by v takové situaci dopravní systém zcela zkolaboval. Proto sociální demokracie vždy prosazovala variantu samostatné linky D s přestupem ve stanici Pankrác. Toto řešení je nejen v souladu s územním plánem, ale i preferovanou variantou schválenou Dopravním podnikem. Varianta, která počítá s vytvořením odbočky z trasy C ve stanici Pankrác, by znamenala nejen vyšší investiční náklady, ale také delší intervaly pro cestující. Plánovaný interval pro samostatnou linku ve špičce činí 200 sekund, na odbočce by šlo o 360 sekund. To je téměř o celé tři minuty delší interval.
Sociální demokracie se chce v prvé řadě soustředit na zajištění financování stavby metra D. Investice se nesmí jakýmkoliv způsobem dotknout peněženek Pražanů a město neúnosně zadlužovat. Financování by proto mělo být zajištěno především z evropských fondů a vzhledem k významu stavby, která bude sloužit nejen Pražanům, se předpokládá i spoluúčast státu. Jsem si jistý, že v současné vládě tato stavba jistě podporu najde.

18. 9. 2014
V ulicích potřebujeme více strážníků, kteří budou dobře znát svůj rajón
Pocit bezpečí v místě bydliště považuji za jeden ze základních předpokladů pro spokojený a kvalitní život ve velkoměstě, jakým Praha je. Proto je bezpečnost a snižování kriminality jednou z priorit, na které se chceme zaměřit.
S kriminalitou se však nesetkáváme pouze v centru města, „na Václaváku“, který v tomto ohledu mezi Pražany neoplývá zrovna nejlepší pověstí, musíme se soustředit i na sídliště a další lokality, kde se množí drobná a tzv. sídlištní kriminalita jako jsou krádeže a vykrádání aut, bytů či sklepů. K prevenci těchto činů nepochybně povede zvýšení počtu strážníků.
V roce 2013 se oproti předchozímu roku o více než 13 procent zvedl počet zjištěných trestných činů na území Prahy. V každé městské části pak převládá jiná trestná činnost. Obecně je možné říci, že prostituce, drogy a kapesní krádeže jsou doménou centra města a majetková kriminalita zahrnující krádeže vozidel, krádeže věcí z vozidel a vloupání do bytů, rodinných domů a nebytových prostor se z širšího centra města stále více rozšiřuje i do dalších lokalit. Za nezbytné proto považuji zaměnit se na prevenci těchto aktuálních bezpečnostních témat a jednotlivá opatření přizpůsobit specifikám kriminality v jednotlivých městských částech Prahy na základě podrobného výzkumu.
Nejen počet trestných činů, ale i počet přestupků roste. Naopak počet strážníků v pražských ulicích klesá, v současné době chybí obsadit více než deset procent tabulkových míst. V důsledku tohoto stavu již strážníci nemohou dostatečně efektivně plnit preventivní funkci, kdy svou přítomností a pravidelnými hlídkami mohou předcházet páchaní kriminality ve svém obvodu. Zatímco počet strážníků na konci prvního pololetí roku 2013 činil 2237, na konci prvního pololetí roku 2014 to bylo 2121, což znamená pokles o 5 procent, namísto růstu, který Praha jednoznačně potřebuje.
Za současný problém považuji také vymahatelnost realizovaných opatření, tu musíme zvýšit. V prvé řadě to znamená vyřešení nedostatečného počtu bezpečnostních i pořádkových složek, které musí být směřovány cíleně, aby nedocházelo k překrývání či nedostatečnému personálnímu pokrytí potírání kriminality v jednotlivých částech Prahy. Efektivním opatření je také účelné rozšiřování kamerového systému ve vytipovaných lokalitách.
Volby se blíží a sliby se množí. Častou otázkou proto bývá, kde na to vezmete peníze? Nejsou to jen planá slova? Deklaruji, že my v ČSSD naprosto přesně víme, odkud je vezmeme. Rozpočet směřující na zvyšování bezpečnosti, chceme navýšit o dalších 85 milionů korun, které ukrojíme z naprosto přebujelého rozpočtu, který magistrát v současné době má vyhrazen na právnické a konzultační služby. Ten činí 150 milionů. Takováto částka pro představu pokryje roční plat pro více než 200 nových strážníků. Počítáme také s využitím evropských fondů pro financování bezpečnostních preventivních opatření a materiálně technického vybavení městských policií.
Jak jsem zmínil již v úvodu, soustředit se chceme nejen na centrum města, které žije aktivním nočním životem, a kde se vyskytuje především problematika prodeje drog, prostituce, bezdomovství, , rušení nočního klidu a kapesní krádeže zaměřené na zahraniční turisty, ale také na sídliště, které jsou do velké míry anonymním prostředím a pro občany představují potenciální nebezpečí neosvětlená místa, zpustlé budovy, které se stávají bezplatnými noclehárnami či opuštěné parky. Větší počet patrolujících strážníků v kombinaci s dalšími opatřeními současnou situaci jednoznačně bude zlepšovat.

16. 9. 2014
Primátor Hudeček překrucuje fakta. Jeho postoj nahrává výstavbě na Vidouli
Blog primátora Hudečka na serveru Aktuálně.cz ze dne 15.9., který byl publikován pod názvem „Máme odvahu nastavit pravidla. I pro Vidouli. Zabráníme zde výstavbě sídliště” je ukázkou mimořádné schopnosti překrucovat fakta.
Primátor Hudeček v něm (čtěte zde), jistě se svým tradičním provinilým úsměvem na tváři, vyzdvihává „odvahu TOP 09 nastavit pravidla“ pro Vidouli. A teď ještě tu o perníkové chaloupce, chce se dodat.
Je čím dál více zřejmé, že pohled primátora Hudečka a můj na rozvoj Prahy se zásadně liší. A to především v otázce zahušťování Prahy, které nepokládám za správný směr, kterým by se Praha měla ubírat. Chci věřit, že primátor Hudeček skutečně na některých zelených plochách stavět nechce, ale svými dosavadními kroky to bohužel umožňuje. Spíše než za zlý úmysl to považuji za známku špatného manažerského řízení města a jeho nezkušenosti, která se právě v těchto momentech projevuje.
Avšak v případě Vidoule prohlášení primátora Hudečka považuji doslova za drzost. Opravdu nerozumím, jak může s čistým svědomím prohlásit, že je dlouhodobě proti výstavbě na Vidouli a dělá systematické kroky k záchraně území. Pokud by to tak bylo, hlasoval by ve čtvrtek pro návrh, který ČSSD předložila.
Požadavek na přerušení řízení byl podporován nejen občanskými inciativami, ale našel podporu i napříč politickým spektrem, jak ukazuje hlasování. A pochopili to dokonce i někteří členové jeho domovské strany TOP 09, kteří návrh ČSSD podpořili. Náš návrh byl technicky nejjednodušším řešením, které by vedlo k zachování Vidoule ve své původní podobě. Přerušení řízení by přineslo potřebný čas, který by zastavil okamžité plány developera a dal nám čas, abychom výstavbě na Vidouli jednou provždy zabránili. Postoj primátora Hudečka vyhovuje pouze jedinému účastníkovi celé kauzy – a to je developer.
Primátor Hudeček mě může napadat, balamutit veřejnost o jeho „boji za Vidouli“, ale skutečnost, že se zdržel hlasování o návrhu, jehož jediným cílem bylo Vidouli zachránit, jasně ukazuje, že konal ve prospěch developera a proti zájmu občanů. Protože díky jeho laxnímu postoji zatím zůstává v platnosti změna územního plánu chráněné stolové hory Vidoule, jenž on sám předložil, a která ji ze zeleně mění na obytné území, a tím vychází vstříc zájmům developera.
Já za sebe mohu slíbit, že náš boj ale nepovažuji za prohraný. Boj za zachování zelené Prahy bude moje priorita čísla jedna, ať je datum 16. září či 11. října, kdy budou hlasy ve volbách již definitivně sečteny.

12. 9. 2014
Kdo je více, developer nebo Pražan? Primátor Hudeček si očividně plete priority
Praha se v posledních letech stala rájem developerů, kteří usilují o megalomanské projekty bez reálného užitku pro město, a magistrát pod vedením současného primátora Hudečka jim tyto projekty vesele schvaluje.
Vítězí zájmy několika stavebních firem a podnikatelů nad zájmy Pražanů a já jako kandidát na primátora za ČSSD chci jasně deklarovat, že pokud ve volbách uspějeme, developerská nadvláda skončí.
O zastavení některých projektů jednáme už nyní jako opozice. Stavby jsou schvalovány nekoncepčně, i přes nesouhlas městských částí a obyvatel jako v případě projektu Vidoule, o jehož zastavení aktivně bojujeme. Bohužel, poslední čtvrteční zasedání zastupitelstva a hlasování primátora Hudečka a celé TOP 09 ukázalo, že zájem developera je jim bližší než zájem občana. I přes jasné postoje, které si na zastupitelstvu mohli vyslechnout od místních občanů, hlasovali de facto pro výstavbu na Vidouli.
Jako velký problém také vnímáme plán primátora Hudečka na zahušťování Prahy, což znamená, že by se stavělo na volných plochách mezi současnou zástavbou. Jednoduše řečeno, mezi dva domy chce postavit ještě jeden. Kapacita Prahy by se takto mohla „nafouknout“ a vešlo by se sem dalších půl milionu lidí. Umíte si představit, že by počet obyvatel v krátké době narostl zhruba o polovinu? Já tedy nikoli.
Praha není na takovýto nárůst připravena. Přineslo by to problémy, kterým Praha není schopna čelit a kvalita života v Praze by se snížila. Nárůst automobilové dopravy, přetížená veřejná doprava, nedostatek míst ve školách a školkách, chybějící občanská vybavenost. Zkrátka – je to naprostý nesmysl. Myslím, že Praha by se v prvé řadě měla snažit, aby i nadále zůstala městem, kde se spokojeně žije. Aby měla dostatek zeleně, parků, sportovišť, aby se opravovaly chátrající budovy. Praha je architektonicky naprosto jedinečná a její historická hodnota je nedocenitelná. A primátor Hudeček ji chce zastavět dalšími paneláky a skleněnými krychlemi. Domnívám se, že jeho nezkušenost s řízením města se nejvíce projevuje právě v oblasti rozvoje města.
Naším cílem není Prahu zakonzervovat. Praha nepochybně potřebuje investory, kteří budou město rozvíjet, ovšem tato modernizace nesmí být na úkor kvality života obyvatel města a změny jeho rázu, tak jak se to u některých projektů děje. Projekty musí být redukovány na smysluplnou míru tak, aby přinesly užitek pro město a jeho obyvatele.
Naopak primátor Hudeček jde zcela opačným směrem. Dělá kroky ve prospěch investorů a developerů na úkor občanů. Příkladem naprosto nezvládnuté práce jsou špatně připravené pražské stavební předpisy, které umožňují zahušťování zástavby i dokončení projektů spřízněných developerů, které nyní porušují zákon nebo územní plán.
Například se jedná o snahu obejít povinnost zřídit k novým stavbám odpovídající parkovací místa, ty dle nových předpisů by mohly být až 300 metrů od místa zástavby. Podobně nové předpisy nijak neřeší povinnost investorů spolupracovat s městskými částmi ve věci občanské vybavenosti nebo odpovídajícímu počtu nových míst ve školkách a školách. O nesjednoceném pojmosloví ani nemluvě…
Nechci lacině kritizovat. Vím, že tvorba územního plánu je věc složitá a ovlivňuje charakter Prahy a život v ní na desítky let dopředu. Nicméně dnes už je zřejmé, že záměry primátora Hudečka a TOP 09 představují pro Prahu hrozbu. Věřím, že ji voliči v nadcházejících volbách rázně odmítnou a Prahu si od něj převezmeme zpět, jak nám Pražanům na svých billboardech nabízí.

5. 9. 2014
Praha potřebuje zvýšit kapacity mateřských i základních škol. Včera bylo pozdě.
Do mateřských a základních škol začínají nastupovat silné ročníky. Koncepce školství v hlavním městě však na tento trend dostatečně pružně nereaguje a potřebné kapacity, jak v mateřských, tak na základních školách chybí.
Zatímco počet žáků prvních tříd každým rokem roste, počet základních škol v hlavním městě klesá. Domnívám se, že je nejvyšší čas tuto situaci začít urychleně řešit.
Za prioritní považuji, aby koncepce provázala jednotlivé školské stupně. Problém s nedostatkem kapacit, který řešíme nyní v mateřských školách, se už začíná přesouvat na úroveň škol základních a za několik let ta samá situace nastane na školách středních. Oproti roku 2010 je nárůst prvňáčků zhruba 30%, zatímco koncepce základních škol zůstává na úrovni roku 2010. Je neakceptovatelné, aby děti seděly v přeplněných třídách. Kvalita výuky se bude snižovat a neúnosně porostou nároky na učitele. My jsme připraveni tuto situaci začít okamžitě řešit.
V prvním kroku je nezbytné urychleně začít s rozšiřováním kapacit mateřských škol a jeslí zřizovaných městskými částmi. Také chceme podpořit vznik firemních školek a miniškolek. Se zakládáním firemní školky mám osobní zkušenost z motolské nemocnice, kde jsme v roce 2012 otevřeli školku Motoláček pro děti zaměstnanců naší fakultní nemocnice. Celý proces od prvotní myšlenky, přes plánování, obstarávání povolení až po realizaci jsme zvládli za 6 měsíců. Školka funguje ve dvoutřídním provozu a děti mají k dispozici veškeré zázemí včetně venkovního hřiště a zahrady. Nikdo se tedy nemůže vymlouvat, že zvyšování kapacit či otevírání nových školek, je běh na dlouhou trať. Zvládnout to jde, jen se musí chtít a musí se dobře plánovat.
Nesmíme však ani otálet s rozšiřováním kapacit základních škol. Počet dětí narozených v Praze od roku 2002 do roku 2010 neustále stoupal. Zatímco v roce 2002 jich bylo narozeno 9 690, v roce 2010 to bylo 14 792. Přičemž největší „boom“ byl právě v letech 2008-2010, kdy došlo ke skokovému navýšení. To jsou ročníky, které nyní nastupují a v nejbližších letech budou nastupovat do prvních tříd.
Je tedy logické, že jak roste počet narozených dětí v Praze, roste i počet žáků zapsaných do prvních tříd. Zatímco v roce 2010 bylo v Praze do prvních tříd zapsáno 11 776 dětí, v roce 2013 to bylo již 15 517. Školy nejsou v tuto chvíli kapacitně připraveny na tento nárůst žáků, který bude minimálně v příštích třech letech ještě růst. Je proto třeba optimalizovat počet tříd a flexibilně reagovat na tyto demografické změny a v dostatečném předstihu kapacitní otázky řešit i pro další roky.

Napsat komentář